Matematická část 2.
strana 7
Jinými slovy řečeno.
Číslo 12/12 představuje celek =1. Přiřadíme-li k tomu i obrácený sled čísel tj. 21/21 dostaneme v podstatě celky dva, které je třeba takto i zapsat, "první a druhý", 1 a 2 ! Číslice 2/2 jenž tyto vrcholy spojují udávají jasnou představu o tom, že tyto dvě cifry jsou záměrně spojeny v jeden celek a vyplývá to i ze samotného nákresu červeného trojúhelníku. Jde tu o informaci, že číslo obsažené v trojúhelníku sestává ze dvou číslic charakterizující desítky. Takže je ve finále zapíšeme jako dvojmístné číslo! Na pravém konci trojúhelníku mezi dvěmi vodorovnými celými čarami se svisle vyskytují zlomky: 56, 63, 70 (čteno shora dolů, tedy od číselné řady, neboť tyto informace nejsou výpočtem mimozemšťanů, jelikož Ludolfovo číslo je zákonitostí vesmíru). 7-0 je označení pro polovinu obvodu kružnice. V důsledku toho dochází k převedení číselných zlomků z jedné strany poloviny kružnice na protilehlou stranu a to pomocí otáčivé funkce nuly, takže je další zlomek převeden na druhou stranu celku a je nutno jej číst v opačném směru jako číslo 61. Znamená to, že takto je záměrně, řekl bych přímo demonstrativně naznačen oblouk znázorňující jednu polovinu kruhového obvodu, ke kterému se tyto informace vztahují. Obr29.
|
Sepíšeme cifry těchto jednotlivých ,,zlomkových čísel" tj. necelých čísel, stojících za desetinnou čárkou tak, jak jdou za sebou, 56637061. V jejich sevření pak stojí celé číslice, vyňaté z trojúhelníku, tj."jedna a dvě" 1 a 2 (skladbou číslic ve sloučeném zápise = "12"celých) a když k těmto celým připíšeme jednotlivé zlomky, dostaneme výsledné číslo
12,56637061.
(Že se tu představuje jen část z té nekonečné plejády číslic Ludolfova čísla, potvrzuje i samotný součet jednotlivých cifer z kterých se toto číslo skládá, 12,56637061. Součet jednotlivých číslic nám dává číslo "37 = část celku").Z červeného trojúhelníku je dále vidět, že toto číslo je mezi ciframi 1 a 2 (čísla 12) děleno číslicí 4 a zároveň je tu parné i výtvarné rozdělení tohoto trojúhelníku na čtyři čtverce, respektive na dva celé a dva rozložené čtverce, což opět charakterizuje dvě celé soudržné číslice a k nim náležející zlomky.
Z tohoto důvodu provedeme podíl:
12,56637061 : 4 = 3,141592653.
Toto je již hodnota Ludolfova čísla s naprostou přesností na deset číslic!
V tečkovaném oválu, nad červeným trojúhelníkem je na (20,příloha "H") kontrolní číslo "34" - tedy celkový ciferný součet, které tvoří zlomek. Tento kontrolní součet se zde vyskytuje proto, aby bylo jasné, že zadání jednotlivých číslic končící na pravé straně označením 7-0 tj. označením kružnicového obvodu se dále převádí a pokračuje dalšími zlomky na protilehlé obrácené straně trojúhelníku. Vydělíme-li těchto "34" devíti tj. počtem číslic ve zlomku L.č. tj.141592653 dostaneme,34 : 9 = 3,77777...
Takto je charakterizována jednotková část tj. tři celé (trojúhelník)a do nekonečna se opakující perioda číslice " 7 ", charakterizující nekonečnou řadu desetinných míst Ludolfova čísla. Toto odpovídá skutečnosti, že Ludolfovo číslo je iracionální.Z (20,příloha "H") můžeme dále vyčíst, že přímka vedená body 2-2 vyjadřuje klesající funkci a tomu odpovídají i klesající hodnoty zlomků, kde:
6 + 5 = 11
3 + 6 = 9
0 + 7 = 7
dále přetočeno na druhou stranu trojúhelníku (oblouková šipka)6 - 1 = 5 ... přetočením dochází i ke změně znaménka, proto nyní rozdíl.
Zlomek sestává z lichých čísel seřazených dle velikosti od většího k menšímu, charakterizující klesající tendenci takto zapsaných zlomkových čísel. 11 - 9 - 7 - 5 = -10
Odpočtem jsou pak vyjádřeny desetiny, nebo-li to, že se jedná o necelá (zlomková) čísla.
Nakonec celá tato operace je pojištěna dalším výpočtem a její interpretaci lze přečíst z obrázku (čís.20 příloha "H"), i takto. Šest šestin a čtyři čtvrtiny, (zpětné čáry)jsou v podstatě dva celky a mezi nimi stojí jedna čtvrtina těchto dvou celků, tj. 0,25. Jde o zlomek, jelikož se nachází mezi dvěma celými čarami jako celky okomentovanými 6/6 a 4/4. Když si prohlédneme celé sepsané číslo, 12,56637061 snadno zjistíme, že jde v podstatě o 2 celé kružnice, respektive o dva celé jejich obvody,což znamená 2 x 6,283185307. Z těchto dvou celých tj. čtyř polovin obvodů se jedna čtvrtina potom rovná číslu 3,141592653. Jde tedy o logické potvrzení toho, co jsme si vysvětlili již na počátku.
Pro úplnost. Jestliže průměr celé hlavní depeše má v součtu všech přijatých čísel 100, pak její poloměr se bude nepochybně rovnat padesáti. A to je součet všech číslic horního i dolního kótování v tomto celistvém dílu. Horní kótování 1+2+3+4+5+6+7 dolní kótování 6+1+4+2+6+3+0 součet obou kót = 50